Krmivo pro psa už dávno není jen směsí živin, která má dodat dostatek energie, bílkovin, tuků, vitaminů a minerálních látek. Výživa ovlivňuje prakticky celý organismus – trávení a vstřebávání živin, energetický metabolismus, funkci imunitního systému, stav střevní sliznice, tělesnou kondici, kvalitu kůže a srsti i celkovou schopnost organismu reagovat na různé zátěže.
Jednou z důležitých oblastí, které dnes moderní výzkum sleduje, je také střevní mikrobiom – rozsáhlé společenství mikroorganismů osidlujících trávicí trakt. Tyto mikroorganismy se podílejí na zpracování některých složek potravy, tvorbě biologicky aktivních látek a komunikují se střevní sliznicí i imunitním systémem. Výživa tak nepůsobí pouze přímo na organismus psa, ale také prostřednictvím mikroorganismů, které v jeho střevě žijí.
Právě proto má věda v současném krmivářství zásadní význam. Umožňuje ověřovat, co se po podání určitého krmiva nebo funkční složky skutečně děje v organismu. Nestačí totiž vědět, že určitá surovina obsahuje látky považované za prospěšné. Je třeba zjistit také to, zda jsou dobře stravitelné a biologicky dostupné, jak ovlivňují metabolismus, trávení, střevní prostředí nebo imunitní reakce a především zda jejich dlouhodobé používání přináší zvířeti měřitelný přínos.
Velkým tématem dnešního výzkumu jsou proto například probiotika, prebiotika, postbiotika, fermentované suroviny nebo další funkční složky krmiv. Moderní metody umožňují sledovat nejen běžné zdravotní parametry, ale také změny ve složení a funkci mikrobiomu, produkty metabolismu nebo odpověď organismu na konkrétní způsob výživy.
Důležité přitom je, že stejně jako neexistuje jedno univerzálně ideální krmivo pro všechny psy, neexistuje ani jediná podoba „zdravého“ mikrobiomu. Každý pes je trochu jiný – roli hraje věk, plemeno, životní prostředí, zdravotní stav, užívání léčiv, pohyb i dlouhodobá výživa. Smyslem výzkumu proto není hledat jednu „ideální bakterii“ nebo jednu zázračnou složku, ale porozumět vzájemným vztahům mezi výživou, mikrobiomem, metabolismem a zdravím zvířete.
Moderní krmivářství se tudíž stále více posouvá od otázky „co krmivo obsahuje“ k otázce „co konkrétně dělá v organismu zvířete“.
A právě na tu musí odpovídat věda.
Autor: VUVeL